Perný pátek personalisty perscomu

Padla pátá. Po paměti pátrám po příčině probuzení. Protivný pazvuk prásknutím prstů po přístroji pomlčí. Procitnu. Pátek! Proboha! Pomalu se přinutím k pohybu. Provedu pravidelné povinnosti po probuzení a pádím do práce. Pootevřu poštu. Překvapením pokleknu. Pošta plná. Posléze pátrám po pracovním programu.

V plánu pět pohovorů. Průměrně probíhají podobně. Pozdravení, přivítání, posazení. Projdeme profesní praxi. Ptám se, proč právě poptávají pracovní pozici? Poněkolikáté poslouchám příklady… Prý protože pracuje v pochybném prostředí, prach, pesticidy a patrně pestrá paleta polutantů, přání profesního pokroku. Párkrát přišly perličky. Prý je představenstvo podniku podezřelé z podplácení. Přiznání, že po pánovi pátrá policie. Potajmu si pomyslím: „Pracoval pod parou? Praštil příbuzného? Pral peníze?“ Přirozený pud přikazuje prchnutí. Přesto podržím pokerface a profesionálně pokračuji.

Pokud pohovor probíhá perfektně, projdeme pracovní podmínky i platové představy. Právě pátrám po pracovníkovi pro Pepsi. Přihlásil se pan Popelka. Přišel po půl páté. Ptám se: „Přejete si pití?“ Pan Popelka se pousměje, poděkuje a povídá: „Popravdě, piji pouze Poděbradku“.

Přikládám pár potřebných pokynů – pět příčin pokaženého pohovoru:

• Pozdní příchod

• Přímo po přivítání poptávat platové podmínky

• Pomlouvání předchozí pozice

• Polohlasné, polopřítomné, polovulgární a příliš patetické projevy

• Přeceňování se a podceňování se

autor: zuzka šimonová