Nohy – nejpoctivější část těla

Nohy toho umí opravdu hodně. Ještě než byl vynalazen kůň a později jeho rychlejší příbuzný – automobil, sloužily k chůzi (u většiny lidí) nebo k běhu (u někoho). Ale věděli jste, že umí i promlouvat? Ano, promlouvat neverbálně k tomu, kdo tuto řeč umí číst.

Ptáte se proč potřebujete umět číst nohy?! 

No, třeba proto, že řeč nohou je ovlivněná limbickým systémem (tj. tou částí mozku, která reaguje na na všechny vnější podněty reflexivně, okamžitě a bez našeho vědomí). Zobrazuje tedy náš emoční stav mnohem poctivěji a pravdivěji než obličej nebo ruce, které někteří jedinci jakž takž ovládají a snaží se zakrýt něco co by mělo být odhaleno a utvrdit nás v tom, o čem víme, že ve skutečnosti tak není. Pro personalisty se tak tato řeč stává vhodným uměním jak prokouknout druhé lidi a zařazují se tímto o stupeň výš, někam mezi psychology a vědmy.

Nohy nám toho umí prozradit hodně a hlavně poctivou řečí.

Praktické příklady rozmluvy nohou:

1. Přistupujete-li ke dvěma lidem zabraným do hovoru a oni pohnou současně trupem i nohama směrem k Vám, pak jste pravděpodobně vítáni. Pokud pohnou pouze trupem a nohy zůstanou na svém místě, pak je to znamení, že by chtěli zůstat sami.
2. Podobně to platí v případě, když spolu hovoří dva lidé tváří v tvář s chodidly namířenými proti sobě. Pokud však jeden z nich vytočí chodidlo směrem ven (nebo opakovaně vytáčí) je to jasným znamením, že chce odejít nebo být někde jinde. 
3. Dají se poznat i tzv. šťastné nohy. Poznáte je jistě - skáčou, pohupují se, vrtí radostí. A to ihned poté co se člověk dozví nějakou příjemnou zprávu nebo když mu je fajn.
4. Pokud špička chodidla ve stoji (např. při telefonování) míří vzhůru značí to rovněž, že daná osoba slyší něco pozitivního a nachází se v dobré náladě.
5. Když se člověk potká s někým koho nemá rád, popř. se dostane do stresu, tak se rozkročí do stran - nejen pro zajištění větší stability, ale i pro získání teritoriální převahy. Takový postoj je též typický pro socioekonomicky nebo hierarchicky zvýhodněné jedince. Mimo to, takoví lidé jsou obvykle také sebejistější a sebevědomější. 
6. Nohu přes nohu dáváme ve stoje tehdy, pokud hovoříme s někým příjemným, s kým si náramně rozumíme, kdo nás neohrožuje. Proto jsou nohy ve velice nestabilitu-zajišťující poloze, uvolněné. Tak přesně reflektují naše pocity. 
7. U překřížených nohou v sedě je důležité, zda horní noha položená přes druhou směřuje k druhé osobě. Pokud ano, je nám komunikace příjemná. Pokud bude téma (druhá osoba) nepříjemné, bude hořejší noha tvořit bariéru. 
8. Pokud někdo neustále houpe při (po)hovoru nohou a náhle s tím přestane, může to značit, že člověk zažívá stres nebo se cítí ohrožen. Obdobně, zvýšená aktivita pohybu nohou, představuje reakci na nějaký popud (např. nepříjemnou otázku).
9. Zaklesnutí kotníků za sebe nebo za nohy u židle při sezení znamená, že se daná osoba cítí nejistá (proto se kotví), v ohrožení nebo ve stresu. Je to v souladu s výzkumem, že když lidé lžou mají tendenci omezovat pohyby nohou a rukou. Nedostatek pohybu sám o sobě toto nemusí indikovat, ale náhlá změna z pohybu k ustrnutí již něco znamená. 
10. Jeden argument jako bonus navíc, že jste dočetli až sem. Naše nohy (především chodidla) obsahují velké množství smyslových receptorů. Jejich dráhy navíc končí v oblastech mozku, kde taktéž dochází ke zpracování pocitů vnímaných pohlavními orgány. Lidé proto spolu flirtují chodidly proto, že jim to je příjemné, někdy až sexuálně vzrušivé.

autor: jirka vejvoda