Čtyři zabijácká CV-čka stačí, headhuntere!

Kdo je talent sourcer nebo také headhunter?

Znáte film Quentina Tarantina Nespoutaný Django? Víte, co dělal hlavní hrdina spolu se svým kolegou a osvoboditelem Dr. Schulzem? Ano, přesně! Byly to headhunteři. Jen v devatenáctém století fungovali trošku jinak, než my dnes. Oni museli umět ovládat zbraně a být přesní, kdežto v dnešní době nám stačí pouze přístup na internet, telefon a troška toho šarmu J Co však máme společného je notná dávka odvahy. Proč? Protože fungujeme na skoro stejném principu – prvně se musíme ke svému cíli dostat přes ochranku, což ne vždy je snadné. Následuje již samotný rozhovor s kandidátem, kterého oslovujeme – ten je zpravidla bez větších problémů, snažíme se být jeden na druhého milý a krásně si pokecat a musím říci, že někdy je to opravdu vtipný…

Příkladem může být krátká story z posledního týdne, kdy jsem volal jednomu kandidátovi – řekněme panu V., kterého jsem našel na LinkedIn…  Jak už to tak bývá, práci aktivně nehledal, proto neměl vyplněný telefon nikde na svém profilu, takže jsem zavolal na recepci, kde mi dali jeho číslo do kanceláře, krásně jsem poděkoval a začal jsem vytáčet pana V. Telefon zvonil a zvonil a už jsem to chtěl pokládat, ale pan V. věděl, kdy přijít a telefon zvednout – samozřejmě to stihl a já mohl začít vysvětlovat, proč mu volám, vysvětlil jsem kdo jsem, odkud jsem a proč ho „otravuji“, samozřejmě řekl to, co jsem předpokládal a co jsem psal o pár řádek výše, práci nehledal, ale řekl, že si nabídku rád přečte na mailu. Druhý den mi volal dvě minuty poté, co jsem přišel do kanceláře, aby mi řekl stanovisko, no rozhodl se práci změnit a souhlasil tedy se zařazením do výběrka na pozici, se kterou jsem ho oslovil. A jeho důvod? No to mi snad ani nebudete věřit…  Špinavé auto od zablácené příjezdové cesty k jeho stávající práci, které musí každý druhý den mýt, protože manželka trvá na tom mít čisté auto… J

Teď zpět k tomu, kde vlastně, my headhunteři, hledáme svůj cíl.

Věřím, že jste si již dokázali odpovědět sami – na internetu. Dnešní headhunteři i lidé, kteří mají na starosti nábor, používají především profesní sociální síť LinkedIn, ve které se dá o daném kandidátovi najít téměř vše. Tedy pouze za předpokladu, že tam má informace uvedené, což doporučuji všem, kdo jsou v práci jakkoliv nespokojení – co když přijde nabídka, na kterou jste již dlouho čekali? Například ve vaší vysněné firmě! Dále takový headhunter používá facebook, ten však jen zřídka a poté rozhodí sítě také mezi své kamarády a známé, třeba se nějaká „rybička“ chytne. V neposlední řadě může použít také firemní databázi.

Chcete se dozvědět ještě více o fungování personálních agentur, jak funguje recruiting, nebo na co se připravit při telefonickém pohovoru? Sledujte dále náš blog a buďte v obraze, co se děje v personálkách!

autor: jirka tichý