Spolupráce s německými klienty je...

Mnoho mých známých a kolegů se mně ptá, jaké to je spolupracovat s klienty/společnostmi z Německa? Jednou větou odpovídám náročné, ale férové. 

V prvé řadě Němci očekávají (i přes nesporně dobrou znalost angličtiny), že s nimi budete komunikovat v perfektní němčině. Takže pro akviziční aktivity můžete na “komunikativní” němčinu rovnou zapomenout. Následná exekutiva se již většinou zvládá přes e-mail, takže tam se dá různě si vypomoci. 

Německé společnosti si vybírají s kým budou spolupracovat (koneckonců na to mají nejen právo, ale i ekonomické postavení) a velmi jim imponují důvěryhodné, osvědčené a úspěšné firmy. Takže se nebojte prodat svoje úspěchy a svou značku. Reference na jiné německé společnosti, se kterými již spolupracujete, jsou tím pravým “odemykačem dveří.” Svého obchodního partnera chtějí předem dokonale poznat. Jednou jsem se při jednání dokonce setkal s tím, že paní HRka se mně ptala, co jsem vystudoval (ověřovala si zřejmě můj teoretický background), ale i v jakém autě jezdím (nevtíravě jsem odpověděl, že přeci samozřejmě v německém…:)).

           Ostatně otázka vzdělání a následné profesní kariéry je v Německu úzce spjata. Je zcela samozřejmé a dokonce i vyžadované, že absolventi (nezáleží zda učňáku nebo univerzity) budou pracovat v oboru, který vystudovali. Mají tedy silný teoretický základ ke své praxi, kterou ostatně velmi intenzivně již získali na škole. Srovnejte s Českem. Pro Němce je vzdělání velmi důležité, snad i důležitější než praxe. U nás se při hledání na určitou pozici dá vzdělání kandidáta “nahradit” v určitých případech dostatečně dlouhou praxí v dotčeném oboru. V Německu ne. Když jsme hledali mechatroniky, firma nám vytrvale odmítala pozvat si na pohovor kandidáty, kteří měli posledních 5 let praxi v této oblasti, ale měli úplně jiný obor vzdělání. Naopak nám přijali mladíky, kteří měli vystudovanou mechatroniku, ale poslední dva roky to vůbec neprovozovali.

           V oblasti osobních pohovorů, stejně tak obchodních schůzek, jsou Němci velice vstřícní, milí, ohleduplní a tolerantní. Pohovory se většinou nesou v duchu přátelského popovídání si o možnostech spolupráce, protože oni to tak berou. Ty (kandidáte/budoucí zaměstnanče) budeš pro nás vykonávat práci a my ti za ni zaplatíme a proto chceme, aby obě strany byly dlouhodobě spokojené.

  Uvedu zajímavý příklad tolerance a ohleduplnosti německých manažerů při pohovoru. Domluvili jsme jednomu našemu klientovi - německé nemocnici - pohovor s českou lékařkou a shodli se na tom, že při pohovoru budeme také přítomni. Dorazili jsme na čas (další znak, který je při jednání důležitý) ke klientovi a čekali na příjezd lékařky. Uběhla čtvrthodina a kandidátka nikde. Tak jí voláme, ona na to, že si spletla město, které mělo podobný název, ale že už je na cestě do toho správného, že řídí manžel a ona ho naviguje (což bylo mimochodem dost slyšitelně znát / pozn. autora: chudák manžel). Když se zpožděním téměř hodiny kandidátka dorazila do místnosti, kde jsme na ní s klientem čekali, vytřeštil jsem oči (ne tak německý klient). Neb kandidátka měla opravdu velmi, velmi krátkou minisukni, boty na extrémně vysokém podpatku a na obličeji namalovaný obličej zřejmě někoho jiného (který ale jistě nepatřil mezi její nejpovedenější). Co víc. Paní, zřejmě ze stresu, že jede pozdě si cestou trošku přihnula a byla, slušně řečeno, podnapilá. My jsme obrátli oči v sloup a jali se omlouvat  naší kandidátku a chtěli jsme navrhnout, že toto sezení pro nezpůsobilost hlavního aktéra ukončíme. Ale co se dělo pak, nás překvapilo. Klient s grácií a profesionalitou tyto její nově nabyté vlastnosti přešel a vedl s ní téměř hodinový rozhovor, jako by se nic nedělo. Až po jednání nám sám řekl, že si toho samozřejmě také všiml a ucítil, ale že mu přišlo slušné pohovor realizovat, když ta paní k nim jela z takové dálky…

Ostatně kvalita kandidáta je pro německé klienty enormně důležitá. Někdy mi příjde, že předpokládají, že my kandidáty u nás vyrábíme a když je něco s nimi v nepořádku, tak to chtějí okamžitě opravit/vyměnit. Dost často např.nechápou, když kandidát pohovor s klientem zruší, např. že si našel jinou práci apod. Jak to, že kandidát nepřijede? Vždyť on si ho přeci objednal! Jak to, že kandidát neměl úplně v pořádku německou gramatiku. Vždyť přeci v CV měl napsáno, že mluví německy…! V tomto je spolupráce trochu náročnější, ale na druhou stranu vědí co chtějí a pokud kandidát splňuje kvalifikační požadavky, nehledí zda je takový či makový, zda je introvert nebo příliš ambiciozní, prostě jej najmou, protože má vykonávat práci lékaře a tam je jedno jestli je introvert, že?

Další věc, kterou si cením na spolupráci s německými společnostmi, je v této době již u nás neexistující gentlemanská dohoda. Co si řekneme, to platí. A nemusí to být nikde napsáno. Slíbí úspěšnému kandidátovi pracovní místo a že na něj počkají, než si vyřídí nutné formality. A čekají. Třeba i půl roku, tak jsou čestní. Wow!

Takže jací v kostce vůbec jsou ti Němci jako obchodní partneři? Určitě spolehliví, důslední, profesionální, čestní, nároční, tolerantní, vděční a určitě ne xenofobní nebo maloměšťáčtí.

Každý sám nechť posoudí rozdílnost.

autor: jirka vejvoda