Český a německý trh práce se v lecčems podobají. Podívejme se na ten německý a zamysleme se. Možná najdeme něco, co by se dalo uplatnit i u nás….
Aktivní politika zaměstnanosti (APZ)
Je stejně jako v ČR spolu s pasivní politikou zaměstnanosti součástí státní politiky zaměstnanosti. APZ je v podstatě proaktivní politikou zaměstnanosti, snaží se působit preventivně a předcházet tak vzniku nezaměstnanosti. Velká reforma provedená v roce 2004 znamenala přeměnu z “úřednického úřadu” - Bundesamt na moderní a efektivní úřady práce (Agentur für Arbeit). Reforma je charakterizována heslem “ Fördern und Fordern” (česky podpora a povinnost).
Reforma zajišťuje nezaměstnaným sociální jistoty a požaduje od nich aktivní hledání nového zaměstnání. Uchazeč o zaměstnání pobírající podporu v nezaměstnanosti (ALG II) tak např. má za povinnost přijmout jakékoli nabídnuté zaměstnání, ikdyž neodpovídá jeho profesnímu zařazení, popř. jiným požadavkům.
V sekci Podpora lze nalézt tyto formy pomoci:
K nejvýznamnějším nástrojům APZ patří:
Níže uvedená tabulka zobrazuje rozdíl mezi ČR a SRN ve využívání zkrácených úvazků. V SRN se velmi hojně využívá této flexibilní možnosti zaměstnávání, ČR silně zaostává. V SRN využívají tuto alternativu především matky po RD, mladí lidé prozatím bez zkušeností a dále i běžní pracovníci pro své druhé zaměstnání.
Podíl pracovníků ve zkráceném úvazku v % na celkovém počtu pracovníků
|
2004 |
2005 |
2006 |
2007 |
2008 |
2009 |
2010 |
2011 |
2012 |
ČR (v %) |
4,4 |
4,4 |
4,4 |
4,4 |
4,3 |
4,8 |
5,1 |
4,7 |
5 |
SRN (v %) |
21,9 |
23,4 |
25,2 |
25,4 |
25,1 |
25,3 |
25,5 |
25,7 |
25,7 |
Instituce na úseku zaměstnanosti
Spolkový úřad práce (Bundesagentur für Arbeit) je v jednotlivých okrscích zastoupen úřady práce (Agentur für Arbeit - celkem 600 poboček + cca 300 Job Center), které jsou odpovědné za následující agendu:
Legislativní základ německých personálních agentur je velmi podobný našemu. Mnohem šířeji je rozšířena tzv. Zeitarbeit (ZA - agenturní zaměstnávání/dočasné přidělení). Rámcové podmínky stanovuje od roku 1972 Arbeitnehmerüberlassungsgesetz (zákon o zaměstnanosti). V roce 2003 v rámci reforem Hartz I byly podmínky pro ZA zliberalizovány, na druhé straně byly posíleny práva dočasně přidělených zaměstnanců právem “Equal Treatment Prinzip” tzn. právem rovného zacházení (stejné podmínky jako u kmenových zaměstnanců).
Právě flexibilita plynoucí z ZA stojí za tím, proč v SRN je relativně nízká nezaměstnanost a na druhé straně velká produktivita. Zaměstnanci jednoduše pracují tam, kde jsou právě potřeba. Statistika týkající se ZA :
Formou dočasného přidělení je v SRN velmi rozšířen outsourcing kompletních podnikatelských aktivit, jako např. komplexní převzetí a zajištění chodu logistického terminálu, realizace určitých částí řemeslných prací při výstavbě apod.
Mobilita a flexibilita trhu práce
Vzhledem k husté a efektivní infrastruktuře (dálnice, železnice) je územní mobilita na vysoké úrovni a není výjimkou dojíždění do zaměstnání i přes 100km. Tento fakt je velmi dobře schopen eliminovat strukturální nezaměstnanost nebo jiné výkyvy v nabídce a poptávce na trhu práce. Mladí lidé bez zaměstnání jsou podporováni různými programy mj. i k vycestování do zahraničí “za prací a zkušenostmi”.K velmi oblíbeným destinacím k migraci náleží především Švýcarsko (v roce 2012 tam odešlo cca 21 tis. Němců), USA (13 tis.) a Rakousko (11 tis.).
Profesní mobilita není z kulturní podstaty rozšířená. Němci obecně nemají rádi improvizaci a neodborná řešení, spoléhají na profesionalitu, kompetentní odborníky s dlouholetou praxí a vzděláním v oboru. V APZ je proto hojně využívané další odborné vzdělávání s cílem prohloubit stávající znalosti.
Flexibilita je podpořena vysokým podílem zaměstnanců/zaměstnavatelů využívajících flexibilních zkrácených pracovních úvazků, jak pro hlavní pracovní poměr, tak i pro druhé (vedlejší) zaměstnání, které má stále více Němců (v roce 2012 to bylo 2,66 mil. Němců).
autor: jirka vejvoda