česky deutsch english

Přínosy agenturního zaměstnávání v Německu

28.06.2018

Český a německý trh práce se v lecčems podobají. Podívejme se na ten německý a zamysleme se. Možná najdeme něco, co by se dalo uplatnit i u nás….

 

Aktivní politika zaměstnanosti (APZ)

Je stejně jako v ČR spolu s pasivní politikou zaměstnanosti součástí státní politiky zaměstnanosti. APZ je v podstatě proaktivní politikou zaměstnanosti, snaží se působit preventivně a předcházet tak vzniku nezaměstnanosti.  Velká reforma provedená v roce 2004 znamenala přeměnu z “úřednického úřadu” - Bundesamt na moderní a efektivní úřady práce (Agentur für Arbeit). Reforma je charakterizována heslem “ Fördern und Fordern” (česky podpora a povinnost).

Reforma zajišťuje nezaměstnaným sociální jistoty a požaduje od nich aktivní hledání nového zaměstnání. Uchazeč o zaměstnání pobírající podporu v nezaměstnanosti (ALG II)  tak např. má za povinnost přijmout jakékoli nabídnuté zaměstnání, ikdyž neodpovídá jeho profesnímu zařazení, popř. jiným požadavkům.

 

V sekci Podpora lze nalézt tyto formy pomoci:

 

K nejvýznamnějším nástrojům APZ patří:

 

Níže uvedená tabulka zobrazuje rozdíl mezi ČR a SRN ve využívání zkrácených úvazků. V SRN se velmi hojně využívá této flexibilní možnosti zaměstnávání, ČR silně zaostává. V SRN využívají tuto alternativu především matky po RD, mladí lidé prozatím bez zkušeností a dále  i běžní pracovníci pro své druhé zaměstnání.

Podíl pracovníků ve zkráceném úvazku v % na celkovém počtu pracovníků

 

 2004 

 2005 

 2006 

 2007 

 2008 

 2009 

 2010 

 2011 

 2012 

ČR (v %)

 4,4

 4,4

 4,4

 4,4

 4,3

 4,8

 5,1

 4,7

 5

SRN (v %) 

 21,9

 23,4

 25,2

 25,4

 25,1

 25,3

 25,5

 25,7

 25,7

 

Instituce na úseku zaměstnanosti

Spolkový úřad práce (Bundesagentur für Arbeit) je v jednotlivých okrscích zastoupen úřady práce (Agentur für Arbeit - celkem 600 poboček + cca 300 Job Center), které jsou odpovědné za následující agendu:

 

Legislativní základ německých personálních agentur je velmi podobný našemu. Mnohem šířeji je rozšířena tzv. Zeitarbeit (ZA - agenturní zaměstnávání/dočasné přidělení). Rámcové podmínky stanovuje od roku 1972 Arbeitnehmerüberlassungsgesetz (zákon o zaměstnanosti). V roce 2003 v rámci reforem Hartz I byly podmínky pro ZA zliberalizovány, na druhé straně byly posíleny práva dočasně přidělených zaměstnanců právem “Equal Treatment Prinzip” tzn. právem rovného zacházení (stejné podmínky jako u kmenových zaměstnanců).

Právě flexibilita plynoucí z ZA stojí za tím, proč v SRN je relativně nízká nezaměstnanost a na druhé straně velká produktivita. Zaměstnanci jednoduše pracují tam, kde jsou právě potřeba. Statistika týkající se ZA :

 

Formou dočasného přidělení je v SRN velmi rozšířen outsourcing kompletních podnikatelských aktivit, jako např. komplexní převzetí a zajištění chodu logistického terminálu, realizace určitých částí řemeslných prací při výstavbě apod.

 

Mobilita a flexibilita trhu práce

Vzhledem k husté a efektivní infrastruktuře (dálnice, železnice) je územní mobilita na vysoké úrovni a není výjimkou dojíždění do zaměstnání i přes 100km. Tento fakt je velmi dobře schopen eliminovat strukturální nezaměstnanost nebo jiné výkyvy v nabídce a poptávce na trhu práce. Mladí lidé bez zaměstnání jsou podporováni různými programy mj. i k vycestování do zahraničí “za prací a zkušenostmi”.K velmi oblíbeným destinacím k migraci náleží především Švýcarsko (v roce 2012 tam odešlo cca 21 tis. Němců), USA (13 tis.) a Rakousko (11 tis.).

Profesní mobilita není z kulturní podstaty rozšířená. Němci obecně nemají rádi improvizaci a neodborná řešení, spoléhají na profesionalitu, kompetentní odborníky s dlouholetou praxí a vzděláním v oboru. V APZ je proto hojně využívané další odborné vzdělávání s cílem prohloubit stávající znalosti.

Flexibilita je podpořena vysokým podílem zaměstnanců/zaměstnavatelů využívajících flexibilních zkrácených pracovních úvazků, jak pro hlavní pracovní poměr, tak i pro druhé (vedlejší) zaměstnání, které má stále více Němců (v roce 2012 to bylo 2,66 mil. Němců).

 

autor: jirka vejvoda